Karina a Jitka

„ Buďte zticha tlustoprdka se kutálí, pozor ať někoho nepovalí.“ Vykřikla Karin a všichni vyprskli smíchy. Jitka se z brekem rozběhla na záchod. Karina moc dobře věděla, že pláče a možná, že příští dvě hodiny se ve třídě ani neukáže, ale smála se dál. Záviděla jí. Jitka byla sice trochu při těle, ale byla šťastná. Její maminka pracovala v cukrářství, byla to hodná paní. Milovala svojí dceru a starala se o ní. Jitka a její maminka byly i hodně dobré  kamarádky, ty nejlepší. Jitka přátele ve škole  neměla, za to mohla Karin. Jitka nechápala co Karině provedla, že je na ni tak zlá. Bylo ji strašně. Zavřela se v kabince na záchodě a tiše plakala. Za co mě tak nenávidí? Proč si nežije svůj vlastní život? Co ji chybí? Je krásná, chytrá, má přátele, je bohatá. Má vše na co si jenom vzpomene. Tak proč mi to dělá??? Ptala se sama sebe Jitka.

Jednou přišla Karina do školy s modřinami. Byla tichá, oči měla rudé od pláče, dnes nebyla tak krásná jako obvykle. Sedla si na svoje místo a dívala se smutně do prázdna. Nepřidala se k davu svých „přátel“ jako obvykle, ale čekala až zazvoní. Jitka si Kariny všimla a přemýšlela, co se jí tak mohlo stát. Ale na nic nepřišla. A přesto všechno co se mezi nimi stalo se Jitka zvedla a šla za Karinou. Jemně se jí zeptala: „ Karin? Stalo se ti něco?“ Karina zvedla oči na Jitku a tiše řekla: „Co? Nech mě bejt a jdi pryč.“ Jitka tedy odešla, ale pořád jí to nedalo. Jitka Karinu sledovala celý den, bylo poznat, že se Karině domů nechce. Když už se Karina odebírala domů, Jitka ji sledovala. U jejich domu se Jitka schovala za keř a vyčkávala až se Karina odhodlá a stiskne kliku. Když už Karin otevřela venkovní dveře z chodby se vyvalil její tatík, bylo poznat, že je opilý. „Kdes byla?“ zařval na Karinu. Nečekal na odpověď a vlepil ji facku až se nebohá Karina praštila o kamenný sloupek do hlavy a zřítila se k zemi. V tu ránu vyběhla z pod keře Jitka uchopila Karinu kolem ramen, zvedla jí a řekla: „Nechte ji“ a odváděla zraněnou Karin pryč od toho domu. Ještě se za nimi ozvalo: „ No jen si jděte“ a bouchnutí dveří. Jitka a Karina došli společně k Jitce domů. Tam, když ji Jitka ošetřila, Karina ji vše s úlevou vypověděla. Jak její otec ztratil práci, kvůli nesrovnalostem v účtech, přišel opilý a Karinu několikrát uhodil. Smutná Karin se rozplakala Jitce na rameni. Když přišla Jitčina maminka domů a Jitka ji vše řekla. Rozhodla, že u nich může dnes Karin přespat a zítra se to vyřeší. Jitčina maminka připravila Karině postel vedle Jitky, a když obě ulehly, dlouho si povídaly. „ Proč si mě zachránila, po tom všem?“ ptala se Karina. „V tu chvíli jsem v tobě poznala, že jsi vlastně taky obyčejná holka jako já a máš srdce a emoce, víš?“ odpověděla Jitka. „Promiň mi to všechno, vím, že se to odpustit nedá, to co jsem ti deno denně prováděla…promiň prosím.“ Karin plakala. Tu noc se Karin a Jitka hodně spřátelily, přišlo jim to jako by byly kamarádky věčně. Kolem jedné hodiny v noci zazvonil zvonek, Karin se lekla, co když to bude její otec a přišel si pro ní. Obě dívky naslouchali. Maminka Jitky šla otevřít, dívky slyšeli jenom mumlání, poznaly, že tam mluví muž. Do pokoje přišla Jitčina maminka. „ Karin? Pojď se mnou.“ Karin se celá ustrašená zvedla. „ Ne nechoď tam“ řekla Jitka. Ale Karin už byla na chodbě. Stál tam muž od policie. „ Karina Folksonová?“ Karin kývla a Jitčina maminka je tam nechala o samotě. „ Váš otec…no…váš otec“ koktal policista. „ Co je s ním?“ zeptala se. Určitě se opil a někoho dalšího zmlátil, pomyslela si Karin. „ On dnes v noci zemřel, respektive se zastřelil.“ Karin tam stála s pusou otevřenou. Nevěřila, že byl kvůli své práci něčeho takového schopen. „ To je asi omyl“ řekla Karin, ale sama sobě si nevěřila, když to říkala. „ Bohužel není, dnes můžete přespat u své kamarádky, ale protože nemáte nikoho dalšího příbuzného, budete se muset přestěhovat zítra do dětského domova.“ Karin jako kdyby zmrazil.

*

A jak to všechno nakonec dopadlo?

Karin se na tři měsíce odstěhovala do dětského domova, Jitčina maminka zažádala o svěření Karin do své péče a to bylo úspěšně dovoleno, Jitka a Karin jsou dodnes nejlepší kamarádky a Jitčina ( teď už i Karinina ) maminka z nich má jenom samou radost.

1 komentář u „Karina a Jitka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *