Osud

povidky-osud.jpg

,,Ve městě jich tolik neuvidíš, ale žádná nikdy nebude hezčí jak ty“ řekl mi, když jsme došli na palouk. Přemýšlela jsem, o čem mluví a zaklonila jsem hlavu. Miliony nádherných hvězd, které určitě předčily krásu měsíce. Sedli jsme si naproti sobě, nepustil mi ruku, naopak mi vzal i druhou.

Milovala jsem tu chvíli, kdy jsem se mu mohla dívat do jeho nádherných zelených očí. ,, Jak se jmenuješ?“ Neodpověděl. Smutně jsem se usmála, asi se od něj nic nedozvím. Natáhl ruku a pohladil mě po tváři. Nevím, kde se vzal jeho smutek v očích, vypadal, jak kdyby na sobě nesl všechnu tíhu světa. Bylo mi ho líto, bála jsem se, že už ho nikdy neuvidím. Sklouzla mi slza, nechtěla jsem ho ztratit. Sklonila jsem hlavu, aby si toho nevšiml. Obejmul mě, zvedl se a šel pryč. Chtěla jsem ho chytit, vyrval se mi a utíkal. Sesunula jsem se do trávy a brečela jsem. Zmizel ve tmě a nechal mě tam samotnou. Celou noc jsem nespala, zírala jsem do stropu svého černého pokoje a připadala jsem si, jako bych mohla hned umřít, jak kdybych zažila už to nejhezčí, co mě v životě mohlo potkat.

Druhý den odpoledne jsem šla znovu na stejné místo. Našla jsem složený papírek, nadepsaný mým jménem. Odkud mě zná? Rozložila jsem si ho na koleni, seděla jsem na stejném místě jako my dva včera, byla tam slehlá tráva. Četla jsem: ,,Omlouvám se za bolest, co jsem ti včera způsobil. Ale není tady místa pro mne, někdo to tak chce a já to pouze ukončím o něco dřív, než je mi souzeno. Sledoval jsem tě roky, skrýval jsem se ve stínech a na hřbitově jsem byl jediným vyvoleným, co s tebou sdílel ticho. Miloval jsem tě, miluji a navždy budu, až dojdeš tam, kde jsem teď já. Prosím tě, nechoď za mnou hned, osud tě za mnou zavede, až bude správný čas. Radek xxx“

Zamyšleně jsem si to několikrát přečetla a odešla jsem domů. 3 týdny jsem na něj stále myslela, ale nešla jsem za ním, na lístku byla jeho adresa. Ale 4. týden jsem měla pocit, že jsem něco ztratila. Došla jsem ze školy, nezmínila jsem se radši o známkách. Vzala jsem si kolo a jela jsem za ním, za mou láskou. Dorazila jsem k domu, který se ničím neodlišoval od normálu, akorát bylo strašné ticho. Zazvonila jsem a došla mi otevřít žena středního věku, asi jeho matka. ,, Tak jsi spokojená?!“ zakřičela na mne a já jsem strnula. ,, Donutila jsi našeho syna, aby se zabil!“ Rozbrečela jsem se a zeptala jsem, co se stalo s Radkem a že jsem mu nic neudělala, téměř jsme spolu nemluvili. ,, Ty jsi Lenka?“ zeptala se mě už normálním hlasem, ale cítila jsem, že zadržuje slzy. Pozvala mě do obýváku a tam jsme spolu mluvily.

,,Odkud mě znáte?“ zeptala jsem se – prý Radek došel před 3 týdny domů, řekl bolestně Lenka, už neřekl ani slovo a zamkl se v pokoji, pouštěl si smutné písničky na rádiu. Začervenela jsem se, zeptala jsem se, kde teď Radek je, že jsem přišla za ním. Teď už se žena neudržela a rozplakala se. ,, Za Radkem už nepřijdeš, včera umřel.“ Cítila jsem, jak mám srdce na půlky a rozbrečela jsem se taky, najednou mi bylo tak špatně, jako bych umřela i já. ,, Oběsil se na stromě v lese, nechal tam papírek nadepsaný tvým jménem.“ Dala mi ho, nikdo ho předtím neotevřel. Jeho písmo sice přinášelo vysvětlení, ale tím větší bolest.

Byl HIV pozitivní.Uvědomil si, že umře a nechtěl tady být déle, než musel. Poslední, co chtěl, bylo, abych věděla, že na mne čeká a jsem jeho jediná, a že mám v klidu dožít život, protože mně byl souzen a jemu ne. Podala jsem to jeho matce, aby si to taky přečetla, byl to přece její syn. Už mě neobviňovala, že je to má chyba, objaly jsme se a brečely jsme spolu. Věděla jsem, že každý den budu navštěvovat jeho hrob a jednou budeme spolu, až nastane správná chvíle. Jen jsem nevěděla, že to bude tak rychle a nečekaně.

Kamarád mě vezl na jeho pohřeb. Nikdy jsem ještě na pohřbu nebyla, trhalo mi to srdce. Zpět jsem řídila já, uviděla jsem černou kočku se zelenýma očima, sedět na silnici pár metrů před námi. Strhla jsem volant a sjeli jsme ze silnice, bohužel hned do stromu.

Umřela. Kamarád přežil jen s pár zlomeninami, seděl vzadu, protože si naštěstí Lenka chtěla na předním sedadle vézt pár věcí, co jí po něm zůstali – pár věcí, co jí dala jeho matka. Zachránila svému kamarádovi život, sama umřela – náraz ji úplně zdeformoval, záchranáři dojeli pozdě, měla pravdu, že bude jeho hrob navštěvovat každý den.

79 komentářů u „Osud

  1. užasný příbjeh zaujal a zároveň dojal … lepší neź číst podělané članky v novynach a samo osobje na to jak je to krátke tak je to hltave jek profesionální kniha klobouk dolu

  2. Já bych ani jako kluk takovou lasku nikdy nezazil jsem malej a silene osklivej 😐 lefa plastika by pomohla

  3. 😥 😥 😥 😥 🙁 🙁 🙁 🙁 🙁 🙁 🙁 🙁 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 😥 sssmutnýýýýýýýý

  4. spíš sem čekal, že on bude mít rakovinu… a ona že to nevydrží a veme si život sama… ale i tak docela dobrý 🙂 😉

  5. :sigh: 😳 strašně kráásny škoda že to takhle zkončilo ale konečně jsou spolu!!! 😕 😥 😮

  6. [quote name=“Smradometr“][quote name=“No_FuTuRe“][quote name=“EMO-Dvorak“][quote name=“miki12346″]je to krasne fajk uzasne aj ked nejsom Emo ale moc sa mi paci ten stil a vsetko 😆 🙂 :roll:[/quote]
    kdyz se ti to libi tak se mezi nas pridej[/quote]

    ježiš xD[/quote]

    smrdíte buzny muhahahahahahhaahahahahahahahahahhah 😡 hahahaha[/quote]

    Emo!!
    Neco cejtim snad ne emo styl, Fuj hned sem si pocitac poblyl Vsicky rikaj ze to je krasne, Hned sem pric neni to krasne
    kdyz vsischni rikaj emo emo styl, hned je znich jenom pedofyl
    Hned stoho vyplíva hnusná píčovina

  7. [quote name=“No_FuTuRe“][quote name=“EMO-Dvorak“][quote name=“miki12346″]je to krasne fajk uzasne aj ked nejsom Emo ale moc sa mi paci ten stil a vsetko 😆 🙂 :roll:[/quote]
    kdyz se ti to libi tak se mezi nas pridej[/quote]

    ježiš xD[/quote]

    smrdíte buzny muhahahahahahhaahahahahahahahahahhah 😡 hahahaha

  8. emouši smrdíte jak teplouši mnohem lepší citát posránci muhahahhahahahahhaha 😡 hahahahahahhahahaha

  9. [quote name=“EMO-Dvorak“][quote name=“miki12346″]je to krasne fajk uzasne aj ked nejsom Emo ale moc sa mi paci ten stil a vsetko 😆 🙂 :roll:[/quote]
    kdyz se ti to libi tak se mezi nas pridej[/quote]

    ježiš xD

  10. [quote name=“miki12346″]je to krasne fajk uzasne aj ked nejsom Emo ale moc sa mi paci ten stil a vsetko 😆 🙂 :roll:[/quote]
    kdyz se ti to libi tak se mezi nas pridej

  11. tho sa mi páči! ae važněěěěěěěě ja som emo len krátko ae som s týmto štýlom spokojenáá!

  12. sama pišu podobné přiběhy ale tenhle mě dooprawdy dojal uplně sem se do toho vžila fakt .. krasný smutný :))

  13. Docela blbost, nechápu že když ta holka byla zdravá a byla ,,jeho jediná“, jak mohl umřít na AIDS. Dále píšeš třičtvrtě příběhu tak, že ty jsi ta Lenka, které se to všechno stalo, ale v posledním odstavci píšeš o Lence, jako by to byla nějaká tvoje známá a nikoliv ty.

  14. To je tak kwaaaaaasnej pribeh…ikdyz moc smutnej…ja mela na krajicku a jeste ted drzim slzy… 😥

  15. panebože to je upe úžasný,jaště že poslouchám metal jinak bych brečela 😳 super prostě 😛

  16. wow tak to je nejsmutnější příběh jakej sem kdy četla!!! krasny wažně!!! rozbrečela sem se u toho fakt super děkuju

  17. [quote name=“Meggi“]Užasny…… 🙁 ae strasne smutnyy[/quote]
    Aee když to čtu podruhéé tk mi to tk smutný nepřipadá … Právě to má dobrej konec … Jak se too vezme no o …

  18. Bože..a co?vadí vám to hodně?tak proč sem lezete?
    Nahodou je to hezky a ty co to odsuzuji sou vetsi chudinky nez vsichni co si to tu ctou!

  19. [quote name=“zezulinka“]no jo jen tady vsichni brecte nad vymyslenyma pohadkama…:D:D uprimne je mi vas lito deticky co porad placete….a povazujete se za emo…emo je nejvetsi sracka co jsem kdy videla…tak uprimnou soustrast *LoL*[/quote]

    „online heroes“ ^^

  20. no jo jen tady vsichni brecte nad vymyslenyma pohadkama…:D:D uprimne je mi vas lito deticky co porad placete….a povazujete se za emo…emo je nejvetsi sracka co jsem kdy videla…tak uprimnou soustrast *LoL*

  21. příběh hezký..ale co tohle má společného s realitou tady má zase někdo moooc bujnou fantazii…měla by ses léčit 😆 😆

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *