Bydlela u dalších emo lidí, kteří jí za to, že být emo je promi důležitější než její rodina rádi přijali mezi sebe. Dívka žila svým emo životem už celé tři roky a se svou rodinou se nestýkala. Když oslavila své 18. narozeniny, napadlo jí, že by se měla za svou rodinou vydat. Tak teda šla. Když uviděla dům-dům s pěti patry pro pět rodin-rozklepala se jí trochu kolena, ale šla dál. Vyšla až do posledního patra, ve kterém strávila své dětství a zazvonila na dveře. Nic se neozvalo, tak zazvonila podruhé. Zase nic. Mno tak nejsou doma pomyslela si a plna odhodlání sejít se se svými příbuznými sedla si před dveře a čekala. Minutu, dvě, hodinu… nikdo nepřicházel a tak strávila noc před dveřmi jejich bytu..vzpomínala na svě dětství a tím víc se těšila až se ráno probere a zjistí, že mezi tím co spala, její rodiče přišli a přenesli jí do její bývalé postele. Když se ráno probudila, zjistila, že je pořád na chodbě, nechtěla tomu veřit, ale byla. Myslela si, že jsou na ní naštvaní a proto čekala dál. Čekala další den a pořád nikdo nešel. Nakonec k ní přišel správce domu a jelikož jí nepoznal a myslel si, že se chtěla jen ohřál vyhodil jí z domu. Když jí vyváděl, zeptala se ho, jestli tu pořád ještě bydlí její rodina. V tom se hlídač zarazil, poznal jí a vzal jí k sobě do bytu. Uvařil jí čaj a chystal se řít otřesující správu. Řekl, že se její rodina před dvěma měsíci dost krutě vybourala a neměla žádnou šanci takovou bouračku přežít. Dívce vytryskly slzi a utíkala zpět mezi své emo přátele. Věděla, že už nikdy neuvidí svou rodinu, po které se jí tak stýská. Kdo by se divil, diť svou rodinu viděla naposled v 15! A to jenom proto, že se stala EMO! Tahle holka, se dál se svým životem vypořádala jako naprostý profík, ale furt měla vztah k Emu, stále se tak oblékala a přijímala obdiv okolí.