Před pár dny se v televizi vysílala reportáž o emostylu. Tato reportáž byla součástí pořadu víkend a objevila se tam i nepatrná zmínka o našem webu. Pro mě je toto video příjemným překvapením ze strany TV NOVA a zároveň trochu zklamáním ze strany vás.

Jak asi už každý tady ví, nedávno jsem se odtěhovala k protinožcům. Možná si myslíte, že všude je to stejné co se týká stylů, ale není to pravda. V Sydney je spousta přistěhovalců z celého světa, takže muzika a styly jsou ovlivněné ze všech stran a nejvíce od sousedů z Asie.

…Pro začátek tohohle, pro většinu emo populace, popuzujícího článku, by jsem se měl asi uvést, tak jak se na šlechtice sluší a patří. Je to už nějaký ten rok zpět, kdy se na malé vesničce, jejíž jméno je nepodstatné, narodil malý vesnický jelimánek a to Já. Mé dětství nebylo zrovna nejveselejší, ale to už je dáno osudem, a tak ne vždy je všechno úžasné.

Dost možná si na mě někdo matně ( či možná vůbec ) vzpomíná. Mladý autor tří skromných článků, který však byl okouzlen každým vykřičeným slovem krásného zpěváka a každého vlasového konečku , který mu ( při obdivuhodném objemu ) lehce lezle do úst a vytvářel tak tu krásnou podívanou, kterou dnes naše laická veřejnost označila za „ emo účes“ .

Už dávno to nejsou jenom Converse, které jakoby od počátku patřily k emo stylu. Všiml jsem si, že tak před dvěma rokama je slušně vytlačili Vansy. Ale ne tak ledajaký, mám na mysli slip-ony, boty, které jsou taky plátěné ale nemusejí se šněrovat a rychle se nazouvají.

Začalo to jednoduše..na netu se pár lidí domluvilo že uspořádaj emo sraz. Postarali se o propagaci a první sraz byl na světě. Na václu se sešlo hafo lidí a jelo se na letnou. Každej se bavil s každym, všichni se měli rádi a nikdo nedělal rozdíly.

Nedávno při cestě domů, jeden známí zakřičel „Klerýýý támhle je taky emo“. Ani jsem se nemusela moc rozhlížet a bylo mi naprosto jasný, že dost přestřelil.

Činohra Debris kterou už několik měsíců uvádí Dejvické divadlo je tragikomický příběh dvou sourozenců kteří vypráví o svém nešťastném dětsví. Hru napsal známý autor Dennis Kelly v roce 2003 a měla úspěch v mnoha zemích. V Dejvickém divadle se v hlavních rolích představí Martha Issová a Václav Neužil.

Má emo styl něco společného s homosexualitou? Sám to nevím. Schválně píšu homosexualita, protože hodne vyznavačů ema ( samozřejmě co znám) se odvolává na to, že jsou bisexuálové. Nechci nikomu ničit iluze, ale dokonce i v učebnicích biologie ( ne doslova!) se píše, že žádná bisexualita neexistuje. Bisexualita byla podle mě vytvořena k úniku před xenofobními názory společnosti dívajíc se na homosexualitu jako na něco zcela nepřirozeného, až nelidského.

Máte rádi plyšová, roztomilá zvířátka? No… kdo by neměl. Ale přiznejme si, že těch růžových, infantilnícha měkkých medvídků s mašlí na krku jsme se namlsali už v mateřské školce. Každého z nás děsil plyšový starý medvěd po tatínkovi, který se ukrýval pod postelí. Chce to něco lepšího, originálního a především šokujícího. S něčím takovým nás doslova přejela americká firma RoadKill Toys.