Co Vám probleskne hlavou, když uslyšíte název tohoto internetového obchůdku s oblečením?
Obchod pro pozéry? Další obchod s oblečením? Nebo něco výjimečného co tu ještě nebylo?
věci týkající se EMO stylu
Co Vám probleskne hlavou, když uslyšíte název tohoto internetového obchůdku s oblečením?
Obchod pro pozéry? Další obchod s oblečením? Nebo něco výjimečného co tu ještě nebylo?
Být příznivcem emostylu v dnešní době není vůbec lehké. Jako by nestačilo, že my příznivci původního čistě hudebního stylu musíme neustále bojovat s dětmi, které o emo nic neví, ale přitom se k němu hrdě hlásí, a díky kterým jsme posuzováni, ale poslední dobou se musíme neustále hájit a bránit proti „zaručeným“ zprávám z médií. Příkladem z poslední doby jsou hned dvě reportáže.
Na začátku bych chtěla říct, že tohle je můj názor na celou věc! Na všech webech se teď objevil módní trend napadání lidí kdo je a kdo není emo. Myslím si, že ve většině případech jde o to, že je to netolerance k názorům druhého. Nejvíce jsou rozpory co se týká hudby a emo. Co je vlastně ještě emo hudba a co už je hudba pro pozery? Jedna slečna v komentářích u článku o FOB řekla „o stylu hudby daných kapel se neustále lidi přou, nic není stoprocentní, proto je důležité řídit se převážně tím, co o sobě říká hlavně KAPELA sama.“
Ruští vyznavači populárního hudebního stylu EMO zažívají krušné chvíle. Stejně jako po celém světě, tak i v Rusku se média chopila příležitosti, a vypustila mezi lidi spoustu kachen a paniky. Stejně jako v České Republice, i v Rusku to mělo negativní dopad na EMO neznalou populaci. A tamní státní aparát na vyznavače stylu, <ironie>jehož hlavním pravidlem je poškozování</ironie> reagoval velice smutnou metodou.
Jak informoval britský list Guardian, Státní duma v rámci Vládní strategie pro sféru duchovního a etického vzdělávání projednávala zákon, který má omezit „nebezpečné mládežnické trendy“.
Nazdárek, EMO bando. Ti z vás kteří jsou na líbku jako doma, jistě znají spicy magazín, a možná četli pár článků o emo (58 pravidel, jak být emo aj.) Byl jsem po přečtení pobouřený, a dnes sem se rozhodl sepsat jim takový milostný dopísek…
Myslím že neuškodí když ho dám v plné verzi i sem, snad se někdo poučí.
Velevážená redakce,
jsem jenom jeden malý človíček, poslouchající punk, punk-rock, rock, metal, hardcore ale také emocore. Spicy magazín jsem mě vždy rád, ale když jste začali psát články o EMO (zvláště pak článek s titulem „58 pravidel, jak být emo“), docela jsem na magazín zanevřel. To co píšete o EMO v článku „Jak být správně „emo““ jsou z velké části jenom samé nesmysly, a článek o 58. pravidlech byla poslední kapka..
Už předtím tomu lidi nerozuměli, ale teď jste tomu nasadili korunu. Každý vidí EMO jako sebevražedný kult, přitom pravda je úplně jinde. Pokud tedy nejste schopni o EMO napsat pravdivý článek, měl by se do toho pustit někdo jiný. Rozhodl sem se, že to zkusím, i přes špatné zkušenosti s kontaktováním adminů. Pokud se tedy k vám můj článek dostane, považoval bych za adekvátní buď ho uveřejnit do magazínu – v původní verzi, nebo alespoň sepsat do jednoho článku můj demonstrační článek + případné články jiných znechucených uživatelů.
Dnes jsem potkal tzv. Bravo „EMO“. Byl to zážitek opravdu nepěkný a začínám chápat, proč někteří lidé cítí tak obrovskou averzi k emo stylu.
Jedu si takhle autobusem, je sice trošku zatažená obloha, ale je příjemný vzduch a celkově mám dobrou náladu. Najednou vidím na zastávce 2 rádoby „emo“. Vyloženě dvě malý holky, co si v bravíčku přečetli, jak vypadá KŮL EMO a začali se tím bezmezně řídit. Má nálada se začíná pochmuřovat, ale pořád si řikám, že to je jejich problém. Sice sou hnusný jak pr**l, ale co mi je do toho… To jsem ještě netušil, že budou sedět přede mnou.
STRAIGHT EDGE(sXe)
Dnešní doba je plná dětiček, co si přečetly pár řádků o „emo“ a namalujou si linky, pustí si Tokio Hotel ,prohlásí se za vegetariána a myslí si, jak jsou IN že jsou EMO. S pár takovýma se už setkal snad každý člověk a to je důvod, přoč píšu tenhle článek .
Je to asi týden, co mě jedna slečna nařkla, že nejsem EMO, protože jím maso a navíc ještě v KFC. To mě naštvalo a prosurfovala jsem snad celý web, abych našla něco o tom, kde pramení tenhle nesmysl, kterým se spousta zapřísáhlých EMAŘŮ ohání…
Dnes jsem potkal jednoho svého starého kamaráda. A jak jsme se dali do řeči zmínil jsem i emosvět. On sám vypadá jako „normální“ kluk, spíše technického ražení. O to víc mě ale překvapil náš rozhovor….
Deset rozdílů mezi opravdovými EMO lidima a těma co si koupí Bravo a na EMO si jen hrají.