Drtivou většinu publika tvoří emo a fashioncore kids. Říkám si, že určitá vlna popularity emo hudby, žánrů jí blízkých a věcí na ní nabalených, která měla vrcholu v roce 2007 utichla, ale dnes hlavně díky lidem, kteří zůstali věrni své hudbě, výrazně ožije. A to je dobře!

Těsně před sedmou hodinou večerní se začíná klub otevírat. Mám ještě trochu času, než začne hrát první předkapela a tak se jdu pozdravit se známými a podívat se na nějaká ta trička a mikiny kapel. Nabídka je pestrá. Mezi ní patří i specialita v podobě podepsaného plakátu od všech členů kapely Skylitů.

Zhruba tak v půl osmé nastupuje na podium nejtvrdší kapela večera, Britští Bury Tomorrow.

Zvuk mají velmi dobrý což mě trochu příjemně překvapuje. Jen publikum často nechápe, co po nich zpěvák chce, ale na rozehřátí výborná banda. Už oni nastavují laťku dosti vysoko. Škoda jen, že stejně jako další předkapely nemají mnoho časového prostoru.

Jako druhé želízko v ohni se měli představit borci z Emarosy s charismatickým Johnnym Craigem, který například působil i u nedávno zde vystoupivších Dance Gavin Dance. Emarosa dosti dlouho zvučí, o to více jsem byl na jejich vystoupení natěšený. Bohužel právě zvuk bylo to co jim vůbec neklapalo. Zpěv nebyl téměř vůbec slyšet a šel špatně rozeznat. Pro mě zklamání večera.

To zklamání házím však rychle za hlavu a těším se na pro mě nejočekávanější kapelu – A Skylit Drive. Je to právě vysoký hlas zpěváka, díky němuž mnozí tuto kapelu milují a jiní nenávidí. Jejich vystoupení je velmi dobré. Hlavně scream basáka Briana je výborný a vyvažuje o něco horší mělo vokál Michaela „Jag“ Jagmina. Co mě však velmi příjemné překvapuje je skvělý zvuk kláves, který dodává této kapele, kromě již zmiňovaného vysokého hlasu další plus. Dočkáváme se hitovky Eva the Carrier a také jednoho songu ze starého EP.

Chvíli po desáté přichází za zvuků intra z nového alba Alesana. Všichni členové v černém, přesně tak jak je má publikum zažité nejraději. Už po prvním vdechu Dennise do mikrofonu se strhává obrovská show. Musím říct, že takový nářez jsem opravdu nečekal, navíc když vůbec není na úkor hudební produkce kapely. Zaznívají songy především z nového alba, které je velmi podařeným kouskem v tvorbě formace. Nevíce však vyniká Shawnův perfektní zpěv. Set-list je naplněný 12 peckami, přičemž jako přídavek dávají asi tu největší v podobě Apology. To už je snad půlka Lucerny včetně kapely pěkně propocená.

Po koncertě stejně jako spousta lidí čekám na nějaké ty fotky s členy kapel. Bohužel Jaga se mi sehnat nedaří. Nevadí celý večer měl z mého pohledu vysoké hodnocení.

Alesana naživo ukázala, že je výjimečnou kapelou, která potvrdila, proč si vydobyla dané pozice. O fanoušky z tohoto důvodu mít nouzi rozhodně nemusí.