Trochu jsem se bála že mi emaři vykoupili všechny lístky ale když jsem přiběhla byla jsem šokovaná. Jsem zvyklá na narvanou lucernu poloprázdnou lucernu ale takhle vylidněnou lucernu jsem ještě nezažila.Trochu jsem se zaradovala proto že nejlepší konzerty jsou když se nemusíte s někým mačkat abyste dobře viděli máte dost místa na případné pogo a i kapely si dovolí víc než kdyby se na ně lepili bandy šílených fanoušků. Třeba kytarista z Templeton pek seskočil z podia a řádil s fanoušky ale nejen jejich kytarista ale celá kapela lucernu rozproudila hned na začátku tak jak by to mělo být a to jsem je trochu podceňovala proto že vypadají jako bandička šamponů co do lucerny omylem zabloudili a ještě jsem je na živo neviděla. Myslím že pro mě Templeton pek byli milým překvapením.

To destine už nějaký čas znám na živo jsem sice ještě neměla tu čest ale myslím že jsem od kapely čekala přesně to co předvedli a řekla bych že zahráli ze všech 5 kapel nejlíp. Je to perfektně sladěná formace víc než dobře hrajících týpků. Oproti skvělým destine a překvapením u Templeton pek jsem byla trochu zklamaná z hopes die last. Kapela zahrála dobře jen zpěvák to trochu nezvládal.Musím ale uznat že ale při jejich vystoupení řádilo nejvíc lidí a po té co dohráli začali fanoušci z lucerny postupně prchat. Kdo nepočkal na hand to hand udělal velikou chybu. Jejich nejvýraznějším členem je bezpochyby Rob Kellom kde jsme se s Markem shodli že jsme v životě neviděli černocha tak screamovat. Na the Blackout už zůstalo opravdu málo lidí (asi měli večerku nebo co) a i na frontmanovi bylo ze začátku vidět že zdlouhavé čekání a zvučení ho trochu otrávili. Jinak předvedli the blackout očekávaný standart.

Fotky z koncertu